VÝTVARNÉ ZPRACOVÁNÍ KOVŮ A DRAHÝCH KAMENŮ (UMĚLECKÉ KOVÁŘSTVÍ)
(82-41-M/06)

Umělecké kovářství a potažmo i jakákoliv snaha o výtvarné zpracování kovů je již odedávna spojeno s velkou námahou - a to jak fyzickou, tak i duševní - a vyjma toho i s jistým tajemstvím, které má svůj původ zřejmě v schopnosti kováře ovládat oheň a také rozžhavený kov, a přeměňovat jej k obrazu svému. Oproti jiným oborům lidské činnosti, jakými je například zpracovávání hlíny v keramice či dřeva v řezbářství, je materiál kovářův mnohem méně dostupný, ale i hůře opracovatelný a i zkušenému odborníkovi způsobí nejednu obtíž.
Zpracování kovů a především kovářství je bytostně spjato s lidskými dějinami, a to od prvních civilizací až dodnes. Každá kultura, která se naučila ovládat oheň a zpracovávat kov, si našla cestu k obdivu tohoto řemesla a není ani výjimkou, že si mnohé národy a civilizace vyvinuly božstva, kterým přisuzovali nejvyšší schopnosti v zpracování různých kovů. Vzpomeňme jen řecké civilizace se svým Hefaistem a nebo národ římský se svým Vulkánem; vyjma těchto vzpomenutých však své ,,kovářské'' bohy měli i mnozí jiní.
Po více než pěti tisících letech vývoje této lidské dovednosti, kdy zájem o toto řemeslo na čas poněkud ochladl - nejčastěji z důvodu nadužívání jiných způsobů zpracování, a to zejména v architektuře - se dnes opět začíná kovářství dostávat zvýšené pozornosti a tento druh výtvarného zpracování kovů je na vzestupu. Snad bude tento trend trvalý.